pre Jméno: Enillo
Rasa: Elf
Pohlaví: Muž
Věk: 149 let
Povolání: Ne, vše si sežene sám
Inventář:
- Neviditelný plášť Harryho Pottera
Bydliště: Jako 99% Elfů před svržením Galbatorixe, jsem se narodil do uzavřené skupiny, žijící v lese Du Weldenvarden. Vyrůstal jsem tam od malička, pak jsem se jako správný dobrodruh a podle matky taky blb, přestěhoval ke hranicím nově vzniklého města Atmos. Konkrétně ve vlastnoruční přístavbě u okraje lesa. Dobře schovaná chajda, která poslouží svému účelu. Město, které sloužilo jako útočiště pro Dračí jezdce nové doby... Pohled na draky mne fascinoval, jsou to prostě majestátní a nádherná zvířata a i když jsem v hloubi duši doufal, že budu jednoho dne taky jezdcem, můj rozum a úsudek říkal, že ta pravděpodobnost je minimální a že jsem jen snílek.
Povaha a záliby: Enillo je, byl a vždycky bude Elfem, který nikdy neudělal žádnou nerozvážnost. Vždycky si vše řádně promyslel a za svým rozhodnutím si stál. Pravdou je, že ne všechny rozhodnutí v jeho životě byla jednoduchá a tak se ne vždy zachoval... "správně." Ale snaží se a ze svých chyb se učí. Je klidné povahy a nikdy by se neporval, pokud by neměl vážný důvod. Jako třeba dívka že... Je to ochranářský typ a jakmile jde o ženy či nevinné, stojí za nimi a snaží se pomoci. Někdy až moc, že se mu to dokáže i vymstít.
Je velice zvídaví a to ho patrně dostalo až k městu Atmos. Rozumí humoru, vystačí si s málem a je nesobecký. Rozdal by se pro ostatní, ale moc dobře si je vědom hranice, která ho udržuje naživu. Hranice, kdy už více rozdat nemůže. Proto je také nezávislí a spoléhá se na sebe. Málo lidí si u něj získá důvěru a většinou je to dlouhý boj.
Hodně času tráví v přírodě a miluje lesní zvěř. Stejně tak i střelbu z luku a celkově se mu zamlouvají bojová umění. Možná si to trochu protiřečí, ale vždy je připraven. Nejvíce si osvojil krátkou dýku kvůli střetu na blízko a pak právě zmiňovaný luk a šípy. Umí a i když většina Elfů zvládá střelbu z luku, on vynikal. Učila ho matka, kterou nadevše miloval.
Vzhled: Stříbrný Elf. Světlejší a bledá pokožka a vlasy černé, jako nejtmavší noc. Dlouhé asi pod ramena a většinou stažené do culíku. Oči má velmi výrazné a hrají zelenavou barvou. Tělo vysportované a udržované. Není jeden z nejdrobnějších, ale není to cvalík. Nejvíce hmotnosti nabere ve svalové hmotě. Na výšku má asi 170cm, takže zhruba vysoký jako průměrný člověk. Má lehce protáhlejší obličej a na elfa dosti krátké uši. Sice do špičky, ale prostě kratší. Na levém boku má asi 10cm dlouhou jizvu. To bylo právě jedno z těch těžších rozhodnutí, kdy neodhadl svoje schopnosti a střetl se s divokým prasetem. Přežil, i když s obtížemi a možná to ho dokopalo k tomu se začít zdokonalovat v magii léčení.
Nosívá lehkou koženou zbroj. Na zádech toulec s šípy a u pasu dýku. Chodívá v jednoduchých botách, ale to spíše výjimečně. Radši se po lese pohybuje bos, je to přirozenější.
Rodina: Enillo je jedináček, takže si ho rodiče řádně opečovávali. Hlavně matka, ta s ním v jeho dětství trávila nejvíce času a učila ho. V boji, jak přežít v přírodě, o lesních tvorech, číst, psát, magie a zkrátka všechno důležitého. Otec mezitím stále pracoval a domů se vracel zřídka kdy. Většinu času trávil mimo naší komunitu a když si to vezmu, pořádně ani nevím, co že to dělal. Vždy se ještě s dalšími vydali pryč a vraceli se s jídlem, šperky a vším možným... Matka vždy říkala, že se o nás vždy postará a já v něm viděl vzor. Jenže já si nebyl tak úplně jist... Tolik jídla a cenností...
Nějakou dobu jsem se obával, že je to jen prasprostý zloděj, ale tomu jsem nechtěl nikdy uvěřit. To bývávali lidé, ne my, Elfové... Bohužel pravdou bylo, že i mezi námi se našli lháři a podvodníci. Tenkrát jsem byl ještě velmi mlád, když se jednoho dne prostě nikdo z nich nevrátil. Dlouho jsme je čekali a nedočkali jsme se. A nikdo neví, co se s nimi stalo... Ovšem nám bylo jasné, že kdyby byly stále naživu, ozvali by se a vrátili se... A i tohle byl možná důvod, proč jsem se vypravil do Atmosu. Možná jsem stále věřil, že tam někde otec stále je a že se něco strašně zvrtlo...
Historie: Tak nějak většinu už jsem rozepsal, proto to jen spojím všechno do hromady a seřadím za sebe, jak se všechno stalo...
Enillo je jedináček a vyrůstal v Elfí komunitě v lese Du Weldenvarden. Vždy byl velice komunikativní a dokázal se zabavit jak sám, tak i s ostatními mladými Elfy. Rád se učil a spoustu času strávil se svou matkou. Jeho mládí bylo tedy plné lásky a přátelství, nemohl si přát nic lepšího...
Zdokonaloval se a jakmile byl schopný, začal živit sám sebe a svou matku. Když se totiž ztratil jeho otec, nic nebylo lehké. Truchlil, dlouho, ale snažil se to nedávat najevo a tak musel stále něco dělat. Ať už to byl jen trénink ve střelbě, nebo trávil celý den a noc venku a jen tak pozoroval lesní zvěř. Vždycky si na to vystačil sám, nebo si to myslel. Zkrátka si věřil a svými schopnostmi živil nejen sebe a matku, ale také i spousty dalších.
Pak ale nastal další zlom v jeho životě. Galbatorixova vláda skončila a tak se spousty Elfů začalo rozptylovat po celé zemi. Jídla bylo dost a on se už nemusel starat o svou matku, zvládla to sama. Všechno se změnilo a Enillo chtěl vidět celičkou zemi. Hlavně, chtěl vidět draky. Slyšel o nich ve vyprávění a vždy ho fascinovali. A ještě více pak obdivoval ty, kteří dokázali na drakovi jezdit.
Jakmile se tedy doslechl o městě Atmos, rozhodl se opustit svoje rodiště s tím, že se jednoho dne vrátí. Jistě, miloval draky a když viděl ta zvířata na živo... Tolik druhů a tolik variací. Inteligentní a hrdá zvířata... Často chodíval kolem Křišťálového chrámu a pozoroval lidi, Elfy, trpaslíky a dokonce i Urgali, jak zkouší své štěstí u dračích vajec. Ale on se neodvážil a prostě jen... pozoroval. Alespoň prozatím.
Schopnosti fyzické: Lukostřelba - 6
Boj s dýkou - 3
Boj holýma rukama - 3
Mrštnost a pohyblivost - 4
Schopnosti sociální: Čtení, psaní, počítání, snaží se naučit všeobecný/lidský jazyk
Schopnosti magické: magie mysli na velmi slabé úrovni, za to velice dobře ovládá magii léčení a jako dítě dělal velké pokroky i v magii elementů.
Jezdecká značka:
Jméno: Taile
Pohlaví: Samička
Barva: Světle hnědá, která od hřbetu po bříško přechází ve smaragdově zelenou
Datum narození: 2. radiúra, 37. rok novej generácie (39. herný deň), 13.3.2015
Vejce: Menší kulaté a hrbolaté vajíčko hnědé barvy se zelenými flíčky.
Povaha:
Už od malička bude velice drzá, výmluvná a provokativní, což jí zůstane asi na věky věků a těmito svými vlastnostmi snadno dokáže rozčílit nejednoho obyvatele Alagaësie. Prostě takový ten teenager, který z toho nikdy nevyroste.
A k tomu se také řadí i fakt, že je to velmi vybíravá dračice a potrpí si na nejlepším. A u ní jasně vede jehněčí masíčko, na tom si smlsne velice ráda a je schopná se ho přežírat.
Libuje si drsném humoru. Někdy až i v morbidním, má prostě takoví svůj vytříbený vkus.
Možná i kvůli svým zvláštním rysům se nejvíce upíná k Elfům, takzvanému Lidu krásy. Ale toto je jen spekulace a nikdo nemůže říct, proč má sympatie zrovna k nim. Snad ani ona sama to neví.
Ráda se nechá hýčkat o svého jezdce. Taková péče o šupinky, namazání, drbání... No jéje, to by vydržela klidně celé dny.
Je velice společenská a už od mala se bude dožadovat společnosti a pozornosti, kterou taky většinou dostane a to v dobrém slova smyslu. Když už od nikoho jiného, tak od Enilla.
Když přijde tvrdé na tvrdé, i přes všechnu svou drzost a provokaci je velice zodpovědná a spolehlivá a nikdy nenechá Eniho v brindě.
Vzhled:
Jednoznačně se Taila díky svému tělu bude nejlépe cítit na zemi, kde bude mít hned několik velkých výhod.
Sic se možná velikostně řadí k těm menším drakům, jako třeba letci, ale oproti těm má elegantně a znatelně protáhlejší tělo a ocas. Díky tomu se protáhne skoro všude a maskování v lese pro ní bude hračkou.
Její středně velké šupinky mají hnědou barvu, která se ale postupně od hřbetu dolů vlévá do smaragdově zelené a to je právě ten důvod, díky kterému se umí tak skvěle zamaskovat. Má tedy zelené břicho a větší část tlap.
Velkou zajímavostí této dračice je jasně zelená srst na spodní části jejího krku. Když je čistá, je velice jemná a příjemná na dotek. No ale to rozhodně není všechno, protože na jejím těle nenajdete ani jeden jediný osten a místo klasických rohů se může pyšnit parožím, což jí dodává na její majestátnosti a kráse.
Její pohled je jako zelenohnědý laser, který si dokáže podmanit vše, co chce.
Paroží a drápy se ladí do barvy světlého Balzového dřeva.
Úpravy: Doplněn inventář
Rasa: Elf
Pohlaví: Muž
Věk: 149 let
Povolání: Ne, vše si sežene sám
Inventář:
- Neviditelný plášť Harryho Pottera
Bydliště: Jako 99% Elfů před svržením Galbatorixe, jsem se narodil do uzavřené skupiny, žijící v lese Du Weldenvarden. Vyrůstal jsem tam od malička, pak jsem se jako správný dobrodruh a podle matky taky blb, přestěhoval ke hranicím nově vzniklého města Atmos. Konkrétně ve vlastnoruční přístavbě u okraje lesa. Dobře schovaná chajda, která poslouží svému účelu. Město, které sloužilo jako útočiště pro Dračí jezdce nové doby... Pohled na draky mne fascinoval, jsou to prostě majestátní a nádherná zvířata a i když jsem v hloubi duši doufal, že budu jednoho dne taky jezdcem, můj rozum a úsudek říkal, že ta pravděpodobnost je minimální a že jsem jen snílek.
Povaha a záliby: Enillo je, byl a vždycky bude Elfem, který nikdy neudělal žádnou nerozvážnost. Vždycky si vše řádně promyslel a za svým rozhodnutím si stál. Pravdou je, že ne všechny rozhodnutí v jeho životě byla jednoduchá a tak se ne vždy zachoval... "správně." Ale snaží se a ze svých chyb se učí. Je klidné povahy a nikdy by se neporval, pokud by neměl vážný důvod. Jako třeba dívka že... Je to ochranářský typ a jakmile jde o ženy či nevinné, stojí za nimi a snaží se pomoci. Někdy až moc, že se mu to dokáže i vymstít.
Je velice zvídaví a to ho patrně dostalo až k městu Atmos. Rozumí humoru, vystačí si s málem a je nesobecký. Rozdal by se pro ostatní, ale moc dobře si je vědom hranice, která ho udržuje naživu. Hranice, kdy už více rozdat nemůže. Proto je také nezávislí a spoléhá se na sebe. Málo lidí si u něj získá důvěru a většinou je to dlouhý boj.
Hodně času tráví v přírodě a miluje lesní zvěř. Stejně tak i střelbu z luku a celkově se mu zamlouvají bojová umění. Možná si to trochu protiřečí, ale vždy je připraven. Nejvíce si osvojil krátkou dýku kvůli střetu na blízko a pak právě zmiňovaný luk a šípy. Umí a i když většina Elfů zvládá střelbu z luku, on vynikal. Učila ho matka, kterou nadevše miloval.
Vzhled: Stříbrný Elf. Světlejší a bledá pokožka a vlasy černé, jako nejtmavší noc. Dlouhé asi pod ramena a většinou stažené do culíku. Oči má velmi výrazné a hrají zelenavou barvou. Tělo vysportované a udržované. Není jeden z nejdrobnějších, ale není to cvalík. Nejvíce hmotnosti nabere ve svalové hmotě. Na výšku má asi 170cm, takže zhruba vysoký jako průměrný člověk. Má lehce protáhlejší obličej a na elfa dosti krátké uši. Sice do špičky, ale prostě kratší. Na levém boku má asi 10cm dlouhou jizvu. To bylo právě jedno z těch těžších rozhodnutí, kdy neodhadl svoje schopnosti a střetl se s divokým prasetem. Přežil, i když s obtížemi a možná to ho dokopalo k tomu se začít zdokonalovat v magii léčení.
Nosívá lehkou koženou zbroj. Na zádech toulec s šípy a u pasu dýku. Chodívá v jednoduchých botách, ale to spíše výjimečně. Radši se po lese pohybuje bos, je to přirozenější.
Rodina: Enillo je jedináček, takže si ho rodiče řádně opečovávali. Hlavně matka, ta s ním v jeho dětství trávila nejvíce času a učila ho. V boji, jak přežít v přírodě, o lesních tvorech, číst, psát, magie a zkrátka všechno důležitého. Otec mezitím stále pracoval a domů se vracel zřídka kdy. Většinu času trávil mimo naší komunitu a když si to vezmu, pořádně ani nevím, co že to dělal. Vždy se ještě s dalšími vydali pryč a vraceli se s jídlem, šperky a vším možným... Matka vždy říkala, že se o nás vždy postará a já v něm viděl vzor. Jenže já si nebyl tak úplně jist... Tolik jídla a cenností...
Nějakou dobu jsem se obával, že je to jen prasprostý zloděj, ale tomu jsem nechtěl nikdy uvěřit. To bývávali lidé, ne my, Elfové... Bohužel pravdou bylo, že i mezi námi se našli lháři a podvodníci. Tenkrát jsem byl ještě velmi mlád, když se jednoho dne prostě nikdo z nich nevrátil. Dlouho jsme je čekali a nedočkali jsme se. A nikdo neví, co se s nimi stalo... Ovšem nám bylo jasné, že kdyby byly stále naživu, ozvali by se a vrátili se... A i tohle byl možná důvod, proč jsem se vypravil do Atmosu. Možná jsem stále věřil, že tam někde otec stále je a že se něco strašně zvrtlo...
Historie: Tak nějak většinu už jsem rozepsal, proto to jen spojím všechno do hromady a seřadím za sebe, jak se všechno stalo...
Enillo je jedináček a vyrůstal v Elfí komunitě v lese Du Weldenvarden. Vždy byl velice komunikativní a dokázal se zabavit jak sám, tak i s ostatními mladými Elfy. Rád se učil a spoustu času strávil se svou matkou. Jeho mládí bylo tedy plné lásky a přátelství, nemohl si přát nic lepšího...
Zdokonaloval se a jakmile byl schopný, začal živit sám sebe a svou matku. Když se totiž ztratil jeho otec, nic nebylo lehké. Truchlil, dlouho, ale snažil se to nedávat najevo a tak musel stále něco dělat. Ať už to byl jen trénink ve střelbě, nebo trávil celý den a noc venku a jen tak pozoroval lesní zvěř. Vždycky si na to vystačil sám, nebo si to myslel. Zkrátka si věřil a svými schopnostmi živil nejen sebe a matku, ale také i spousty dalších.
Pak ale nastal další zlom v jeho životě. Galbatorixova vláda skončila a tak se spousty Elfů začalo rozptylovat po celé zemi. Jídla bylo dost a on se už nemusel starat o svou matku, zvládla to sama. Všechno se změnilo a Enillo chtěl vidět celičkou zemi. Hlavně, chtěl vidět draky. Slyšel o nich ve vyprávění a vždy ho fascinovali. A ještě více pak obdivoval ty, kteří dokázali na drakovi jezdit.
Jakmile se tedy doslechl o městě Atmos, rozhodl se opustit svoje rodiště s tím, že se jednoho dne vrátí. Jistě, miloval draky a když viděl ta zvířata na živo... Tolik druhů a tolik variací. Inteligentní a hrdá zvířata... Často chodíval kolem Křišťálového chrámu a pozoroval lidi, Elfy, trpaslíky a dokonce i Urgali, jak zkouší své štěstí u dračích vajec. Ale on se neodvážil a prostě jen... pozoroval. Alespoň prozatím.
Schopnosti fyzické: Lukostřelba - 6
Boj s dýkou - 3
Boj holýma rukama - 3
Mrštnost a pohyblivost - 4
Schopnosti sociální: Čtení, psaní, počítání, snaží se naučit všeobecný/lidský jazyk
Schopnosti magické: magie mysli na velmi slabé úrovni, za to velice dobře ovládá magii léčení a jako dítě dělal velké pokroky i v magii elementů.
Jezdecká značka:
- Spoiler:
Taile
Jméno: Taile
Pohlaví: Samička
Barva: Světle hnědá, která od hřbetu po bříško přechází ve smaragdově zelenou
Datum narození: 2. radiúra, 37. rok novej generácie (39. herný deň), 13.3.2015
Vejce: Menší kulaté a hrbolaté vajíčko hnědé barvy se zelenými flíčky.
Povaha:
Už od malička bude velice drzá, výmluvná a provokativní, což jí zůstane asi na věky věků a těmito svými vlastnostmi snadno dokáže rozčílit nejednoho obyvatele Alagaësie. Prostě takový ten teenager, který z toho nikdy nevyroste.
A k tomu se také řadí i fakt, že je to velmi vybíravá dračice a potrpí si na nejlepším. A u ní jasně vede jehněčí masíčko, na tom si smlsne velice ráda a je schopná se ho přežírat.
Libuje si drsném humoru. Někdy až i v morbidním, má prostě takoví svůj vytříbený vkus.
Možná i kvůli svým zvláštním rysům se nejvíce upíná k Elfům, takzvanému Lidu krásy. Ale toto je jen spekulace a nikdo nemůže říct, proč má sympatie zrovna k nim. Snad ani ona sama to neví.
Ráda se nechá hýčkat o svého jezdce. Taková péče o šupinky, namazání, drbání... No jéje, to by vydržela klidně celé dny.
Je velice společenská a už od mala se bude dožadovat společnosti a pozornosti, kterou taky většinou dostane a to v dobrém slova smyslu. Když už od nikoho jiného, tak od Enilla.
Když přijde tvrdé na tvrdé, i přes všechnu svou drzost a provokaci je velice zodpovědná a spolehlivá a nikdy nenechá Eniho v brindě.
Vzhled:
Jednoznačně se Taila díky svému tělu bude nejlépe cítit na zemi, kde bude mít hned několik velkých výhod.
Sic se možná velikostně řadí k těm menším drakům, jako třeba letci, ale oproti těm má elegantně a znatelně protáhlejší tělo a ocas. Díky tomu se protáhne skoro všude a maskování v lese pro ní bude hračkou.
Její středně velké šupinky mají hnědou barvu, která se ale postupně od hřbetu dolů vlévá do smaragdově zelené a to je právě ten důvod, díky kterému se umí tak skvěle zamaskovat. Má tedy zelené břicho a větší část tlap.
Velkou zajímavostí této dračice je jasně zelená srst na spodní části jejího krku. Když je čistá, je velice jemná a příjemná na dotek. No ale to rozhodně není všechno, protože na jejím těle nenajdete ani jeden jediný osten a místo klasických rohů se může pyšnit parožím, což jí dodává na její majestátnosti a kráse.
Její pohled je jako zelenohnědý laser, který si dokáže podmanit vše, co chce.
Paroží a drápy se ladí do barvy světlého Balzového dřeva.
Úpravy: Doplněn inventář
Naposledy upravil Enillo dňa 20.03.15 14:31, celkom upravené 10 krát.
